Hodovnice

Tahle hora prý byla v předkřesťanském období slavnostní horou
Slovanů usazených v severním Pobeskydí. Nahoře se dochoval okrouhlý
val – zřejmě obřadní místo.
Píseň Hodovnice reprezentuje tradičnější nástrojové obsazení –
grumle, cimbál, buben, housle, píšťala, a zpívají ji děti – tak jak
to původně bývávalo. Godula je nástrojově pestřejší –zazní
didjeridoo, sitár, kontrabas, kytara… je to taková typická world
music pěsnička. Mezi Hodovnicí a Godulou: Morana (vynášení smrti a
zimy z vesnice na jaře), Vesna (příchod jara), Čarodějka (pálení
čarodějnic – obdoba keltského Beltine), Ze země (odkaz na
„čarodějné zaříkávání“), instrumentálka Pod májí (stavění máje –
kult plodnosti), V Javorových horách (májové milování), Svatojan
(oslava letního slunovratu), Na loukách (tohle je zlomová písnička,
která trochu nabourává „selanku“ hledání tradic. Pak Beltine
(keltský svátek) a závěrečná Godula... dnešek, současnost, dnešní
název hory Hodovnice, tradice s novým kabátem. Tady se scházejí
dnešní bubínkáři a didjeridisti u ohňů a tančí, zpívají a
hrají...