Jaga Jazzist - Starfire CD

Formát: Audio CD
Žánr: Jazz, Electronic, Rock
Styl: Future Jazz, Experimental
Země: Norsko
Na alba čelní norské progresivní formace Jaga Jazzist se již tolik nečeká jako na přelomovou záležitost, avšak všechna jsou vydávána za slušné pozornosti řady médií a hudebních znalců. Řadu prvků autorského rukopisu hlavního skladatele a multiinstrumentalisty Larse Horntvetha již publikum dlouhodobě zná a jen očekává, v jakých kulisách jim bude nabídnut příště. Lze říci, že v tomto se začínají Jaga Jazzist v poslední době podobat opravdu klasickým jazzovým kapelám, a to i přesto, že nové album přináší značné množství elektronických prvků, často opět i „vážnohudebně“ vyhlížející orchestrální sazbu, a dojde samozřejmě také na postrockově nátlakové momenty.
Album Starfire je opět plnohodnotným pokračováním příběhu ojedinělého kolektivu vždy více než desítky excelentních hudebníků, kteří všichni pohromadě i v řadě jiných formací výrazně pomohli mezinárodnímu věhlasu norské scény soudobého jazzu a experimentální hudby. Logicky navazuje na předešlou nahrávku One-Armed Bandit. Novinkou tu je poněkud větší množství syntezátorových vrstev, kterých ale v této kapele nikdy nebývalo málo, anebo naopak osamostatněné komorní pasáže akustických nástrojů, akustické kytary či dechů.
Po inspiracích indie- či postrockem a třeba i africkým funky se zde odrážejí zase více nové trendy v elektronické hudbě, i ta nám přece v poslední době poněkud „organičtí“. Vztah k ní kdysi celým Jaga Jazzist dosti pomáhal v nalezení vlastní umělecké cesty, jež se už dávno protnula s dramaturgií britského labelu Ninja Tune. Ani při reflexi elektronické současnosti tu ale rozhodně nedostaly košem oblíbené analogové nástroje. Velké množství dnešní hudby se přece odkazuje na estetiku dob předdigitálních.
Každá z pěti monumentálních kompozic přináší opravdu mocný hudební obsah: klenutá témata, ostré rytmy, překvapivé harmonické kadence, strhující aranže a úžasně vystavěné hudební formy (průměrná délka skladeb je okolo deseti minut). Je to přepestrý kaleidoskop, z něhož se každou chvíli zablýskne úžasný nápad, úžasná souhra, zábavná inspirace, skočné groovy. V druhé polovině úvodního kusu si například nelze nevšimnout aranžérské hry s odkazem na monstrózní projekty Franka Zappy a la Waka/Jawaka či The Grand Wazoo, syntezátory tady přitom generují úžasnou až brutální energii postdubstepového charakteru. Zappovské reminiscence se ovšem mohou dostavit i v dalších kusech.
Big City Music pak má zřejmě hru s hudebními asociacemi již přímo v programu, při psychedelickém tripu v nočním velkoměstě se dostaneme do řady tanečních klubů, rozdováděných i poloprázdných, zabloudíme v městském lesoparku a proletíme se nad ním po nebi. Shinkansen pak přinese zase krásně uvolněnou a chvílemi až rurální atmosféru díky akustickým kytarám a něžné elektronice. Skladba Oban všemu nasazuje korunu kosmickou diskotékou.